Lyžování v rakouských Alpách - Flachau, Zauchensee, Nassfeld | Ovsem.net - software, hardware, online hry, webdesign, Windows 7 / Vista / XP


Lyžování v rakouských Alpách - Flachau, Zauchensee, Nassfeld

Autor: Milan Kvita  |  13. únor 2006  |  zobrazeno: 8 036×  |  Bez komentáře

RakouskoChtěl bych vám popsat mé cesty do rakouských Alp. A to konkrétně na jih rakouska od oblasti Salzburg. Celou cestu jsem podniknul s cestovní kanceláří za jediným účelem - sjezdy na lyžích.

1. den - čtvrtek
Pohled na alpské hory, trošku mráčkůOd rána mi bylo divně. Do práce jsem se sotva dosoukal a tam do půl dvanácté čekal na spásu svého kolegy. Asi jsem něco snědl. Špatného. V poledne jsem násilím dožvýkal kus kuřete. Všechno mne bolelo tak, že už jsem nevěděl jak si mám sednout. Zákazníků naštěstí bylo tak málo, že jsme zůstali v teple. Kolegovi taky nebylo dobře. Chtěl jsem odejít dřív, že se ještě zbalím, ale domů jsem dorazil až o půl páté. To už mi bylo tak hrozně, že balení mi zabralo celou hodinu. Měl jsem vysokou teplotu a hodně jsem uvažoval, jestli to mám říct mamině nebo ne. Zvítězilo ne. Zkusím to nějak ustat a na chvilku si zdřímnout. Až do půl desáté, to měl přijet brašule a odvést nás na stanoviště. Tím byla benzinka Slovnaft v Novém Jičíně. Bus měl dorazit v 22:10, ale měl klasicky zpoždění, což se dalo čekat. V autobuse byla tma a vytoužené teplo. Rychle jsem se uhnízdil a usnul. Na dalším bodě vyzvednutí jsem se musel vysleknout, protože řidič topil jak ďas. Zastavili jsme klasicky na rohlence, musím říct, že se z toho klube nechutně hnusné místo. Celou cestu jsem absolutně prospal v autobuse a pořádně se vypotil. Pěkně ze mne lilo.

2.den - pátek
Nádherné ráno, nahoře bude pařit sluníčkoDo osmi do rána jsme pořád jeli a já spal, takže jsem absolutně nic neviděl, co bych taky chtěl, když se jelo v noci a všude bylo mlhy, že by se dala krájet :D Okolo půl deváté jsme byli před prvním centrem Flachau. Půl hodiny na to, aby se každý prevlekl a připravil na první sjezdy. Čerstvý vzduch mi udělal dobře, ale po každém předklonu a narovnání mi málem vybuchla hlava. Vytáhnul jsem lyžařskou kombinézu, botky do robotky (lyžařské) a během pěti minut jsem neměl co dělat. Vyfasoval jsem skipas, a vyrazil s ostatníma na lanovku. Byla kabinková pro 8 lidí. Cesta byla nezvykle dlouhá, ale výsledek stál za to. Sluníčko, nádherné hory s výhledem, hromada sjezdovek. Hned napoprvé jsme se domluvili, že sjedem spolu a pak až se domluvime. Hned napoprvé jsem se hold ztratil. Jednoduše jeli moc pomalu a po 25-minutovém čekání jsem usoudil, že je to zbytečné, protože těch možností jak sjíždět, tam bylo mnoho. Vzal jsem to na vrchol a testoval různé kombinace a nakonec se osvědčila jediná - úplně na vrchol a pak úplně dolů. Cca 15 minut sjezdu a 30 minut lanovkou. Kolem poledne únava přepadla a nemoc se začala nechutně ozývat. Nějak jsem to doklepal a těšil se jen a jen na postel. Odjezd někdy okolo půl páté, příjezd na ubytovnu někdy v 6. Večeře na půl sedmé, trochu nezvykle podávaná, ale rakušáci potěšili hranolkami a masem. Moje milá nemoc mi nedovolila nasoukat do sebe víc. Samozřejmostí byly zeleninové saláty, deserty (ale ty už vyžrali Holanďani co byli před námi) a ledový přeslazený multivitamin :( Na pokoji jsem uvítal horkou sprchu, ve které jsem pobyl asi 30 minut. A rychle spát, vstává se o půl sedmé. V noci jsem se pořádně vypotil a musím to bonznout, jediný, kdo chrápal u nás, tak byla mamina a její spolubydlící :-).

3.den - sobota
Lanovky se většinou vlekly až na druhý kopecTeploty pominuly, ostrá bolest hlavy nastala. Po každém vstanutí to bylo jako rána kladívkem do hřebíku co je v hlavě. Na snídani nám připravili šíleně drobivé pečivo, k dispozici bylo všechno možné, od salámu po sýry, přes sladké nesladké ... I v těchto chvílích jsem do sebe nasoukal jedinou housku a hořké kafe. V osm ráno byl odjezd. Čekal nás výjezd na centrum Zauchensee. Jakmile jsme vystoupili před centrum, hlava přestala bolet. Nádhera. Teď jsem si dal i pozor, ať se neztratím. Toto centrum bylo 2x tak rozlehlejší než Flachau. Přejeli jsme sjezdama a lanovkama údolíčko a vyjeli kamsik na vrchol, kde bylo i občerstvení s lehátkama. Pro tyto hory je typické horské sluníčko a obrovské panorama hor kolem dokola. Kdo nebyl, neuvěří. Sraz na vrcholu jsme domluvili okolo dvanácté a před tím volný pohyb. Sjezdovky byly podle mne trošku plné a tak bylo třeba trošku vybírat. Nicméně z toho velkého množství to nebyl problém. Tento den se mi lyžovalo skvěle. I když poslední sjezd, ten byl opravdu hrůzostrašný a já inkasoval 2 pády. Chtěl jsem koupit i pohled, ale když jsem viděl tu frontu jak u nás na banány, tak mne přešla chuť. Na večeři byla rýže na kari s masem, to bylo mňamky. Večer byl hodně v pohodě, to jsme pozvali další pokoj a začalo se pít. Samozřejmě v omezené míře, nejsme žádní alkáči a kolektiv, který se přidal, už teprve ne. Mamina se ještě potom začala balit, ale já to nechal na ráno, na poslední den. Dal jsem si opět horkou sprchu a usnul. Jak byk.

4.den - neděle
Výkonná technika se starala o údržbu sjezdovekKruté to probuzení. Proč. Proč tak brzo. Před snídaní jsem to rychle naházel do tašky a připravil se tak, ať nic dlouho nekramuju a jsem rychle obutý a převlečený. Snídaně ve stejném duchu jak minule a odjezd o půl hoďky dřív. Hurá na středisko Nassfeld. Mapu jsem sehnal až na konci, což mne docela štvalo, protože jak už bývá osudem, opět jsem se ztratil :) Jednoduše to vzali jinudy než já. Tož se snad někdy potkáme. Tady jedna poznámka - nesnažte se je hledat, ani mi se to nepodařilo. Dnes jsem jezdil velmi jednoduché sjezdovky (modré, místy červené). Nechtěl jsem přijít k úrazu a taky za noc napadnul čerstvý sníh, což není ideální. Odpoledne jsem si dal na jednom z vrcholů menší oběd (gulášová polévka 3€, pivní rakouský patok 3€). Asi o půl třetí jsem je "nějak" našel a dovlekl je po modrých sjezdovkách až k spodní stanici k autobusu. V pět byl odjezd a někdy v jednu v noci jsme přijeli do Nového Jičína.

To bylo napsané stylem Můj deníčku. Teď přichází na řadu zkušenosti, spíš perličky ze zájezdu.

První poznatek - asi už nepojedu s maminou. S ní je vždycky takový zmatek. Jednou si stěžuje, že má jenom 2 kapsy, koupí si bundu s osmi kapsama a pak v nich stejně nic nemůže najít. Když budete chtít pít pivo, tak už si přivezte vlastní. Ty rakouské patoky jsou hnusné jeden vedle druhýho. Pěna vůbec neklesá a mají ho překysličené a bez chuti. Na sjezdovku vám bohatě stačí 1-2 tatranky. A pití - buď se to dá vydržet anebo si koupíte čaj, kafe atd .. Rakušáci jsou hnusní ignoranti. Anglicky to nežblebtne nebo neumi, nápisy všechny v němčině, na angličany a anglicky mluvící lidi hodně zapomínají. Reagujou pouze na německé bitšen, ale anglicky plíz je jim cizí. Jestli chcete levné rukavice, tak jedině ťamanci, koupil jsem jedny za kilo, výborně hřály a na konci byly v, dalo by se říci, použitelném stavu. Před lanovkami mají novou vychytávku - jsou tam kapesníky na jedno použití :) Na sjezdovku doporučuji kvalitní brýle, ať už lyžařské nebo sluneční. Používejte kvalitní krémy. I když nesvítí sluníčko, tak to neznamená, že to neopaluje. Paprsky světla se totiž odrážejí od sněhu i bez slunce, takže bacha na to. Na celém světě je zvykem, že jídlo, které je  připraveno, se neodnáší na pokoj anebo sebou. Češi jsou bohužel zatím tmavou výjimkou, zejména starší generace.

náklady na zájezd:
1000,- nutné výdaje - nabroušení lyží, jídlo do busu, případné oblečky atd.
1000,- záloha
3250,- doplatek
84€ - skipas
16€ - na útratu
celkem asi 8000,-

Štítky: Sportovní


Přidat komentář

nepovinné, možno použít gravatar
nepovinné


Ovsem.net je na FacebookuOvsem.net je na TwitteruOdebírejte články přes RSS
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací